Studie řeší návrh rekonstrukce objektu malého autobusového nádraží včetně jeho přilehlého okolí. Objekt je jako cibule a v každém období své historie na sebe „nabalil“ další slupku. Tohoto principu využívá i tento návrh, který kultivuje stávající funkce v objektu, mění jejich rozmístění a celý stávající objekt balí do další „slupky“, lamelové dřevěné fasády ve tvaru lidského srdce. Vstupy do budovy jsou pojaty jako moderní portály. Hravost propůjčují tabulové stěny, které jistě ocenění především malí cestující. Návrh jako takový otáčí komerční prostor směrem k vodní ploše, parku a místu parkoviště jakožto místu hromadného setkávání. Vytváří větší pobytové plochy v okolí stavby jako jsou například kryté terasy sloužící pro čekání na spoj nebo místo pro občerstvení. Jedno nástupiště je transformováno na sdílenou plochu pro autobus i pohyb lidí. Toto nástupiště je zamýšleno k využití zejména ve špičkách, kdy by dalších 5 stanovišť nestačilo. Návrh dále pracuje s červenou barvou dlažby, kterou dále rozšiřuje a ve spojitosti s dřevem vytváří pocit tepla a útulnosti v lokalitě. Návrh počítá se zachováním mohutného stromu při vjezdu na nádraží a umístěním dalších nových pěti stromů do okolí stavby. Návrh rovněž doplňuje do lokality další sedací mobiliář. Součástí navrhovaného řešení je také úprava autobusových označníků a plochy pro prezentaci akcí města. Jde o vlnku, která se nachází v místě stávající cedule a směřuje směrem k radnici. Dřevěná předsazená fasáda ve tvaru srdce je ve čtyřech místech vybrána. Dvě vybrání zdůrazňují vstupy do čekárny, jedno do zázemí s toaletami a jedno tvoří přístup ke komerčnímu prostoru občerstvení. Součástí těchto míst jsou i místa pro kreslení křídou, plochy lze například u občerstvení použít k prezentaci aktuální nabídky. Předsazená fasáda kryje rozvodné skříně na fasádě původního objektu, slouží jako paraván pro umístění popelnic a také skladové prostory pro uložení drobného skládacího mobiliáře.
